Konstrukční řešení
Prioritou konstrukčního řešení je ekologické a nízkoenergetické (nejlépe až pasivní) bydlení za co nejvýhodnějších ekonomických podmínek, tedy co nejvýhodnější poměr cena / kvalita.
Je zřejmé, že pokud u RD EKORD použijeme jiné konstrukční systémy (keramické, porobetonové, na bázi dřeva, atd.), jediný rozdíl najdeme v konstrukcích stěn, protože spodní stavba, střecha, okna, dveře, povrchy, instalace (kromě vytápění), atd., mohou být stejné i při použití jiných konstrukčních systémů!
Stěny (obvodové stěny a příčky) však nemají ani zdaleka tak zásadní vliv na celkovou cenu a pracnost domu, jak se mylně domnívá většina laiků a poloodborníků. Mnohem větší rozdíly je třeba hledat zejména u výplní otvorů, povrchů, instalací, kuchyňské linky a pod.
Stěny mají ale na straně druhé velký vliv na kvalitu domu!
Nejkvalitnějším, ale i technologicky a cenově velmi výhodným materiálem pro vnitřní vrstvu obvodových stěn a pro příčky je sádra ve formě přesných sádrových tvárnic tl. 80 (příp. 100) mm, lepených sádrovým tmelem na pero a drážku.
Sádra výborně pohlcuje škodliviny, reguluje vlhkost v interiéru, má antiseptické vlastnosti, PH lidské kůže, atd. Přesné sádrové tvárnice umožňují docílení nejvyšší kvality povrchů stěn bez omítek! Výborné jsou i akustické, mechanické a protipožární vlastnosti. Zdění je podobně rychlé jako např. u příček z porobetonu, ale velkou výhodou je nepotřeba omítek a rychlé vyschnutí, kvůli minimální zabudované vlhkosti, což je zásadní pro zkrácení doby výstavby.
Vnější vrstvu obvodového zdiva tvoří betonové skořepinové tvárnice tl. 200 (250) mm. Mají vysokou pevnost a nízkou cenu. Zatímco beton není příliš vhodným materiálem pro vnitřní stěny, pro vnější vrstvu obvodových stěn je to nejlepší materiál. Je daleko odolnější, než polystyrén nebo desky minerální plsti. Předpokladem pro použití betonových tvárnic na vnější vrstvu obvodového zdiva je řešení všech detailů konstrukcí EKORD tak, že tepelně izolační obálka RD není narušena nevyhovujícími tepelnými mosty a difusní spád (vč. vzduchotěsnosti) je upraven pomocí parozábrany a příp. i větrané vzduchové mezery, což jsou principy běžně používané u kvalitních dřevostaveb.
Prostřední vrstvu obvodového zdiva tvoří nečastěji tepelná izolace z minerální vlny tl. minimálně 260 mm, ale jako nejvýhodnější i nejekologičtější se dnes již jeví desky z dřevitých nebo konopných vláken. U těchto desek je jedinou nevýhodou, kromě mírně vyšší ceny, požární odolnost, ta však je u stěn mnohonásobně zajištěna sádrovými a betonovými tvárnicemi.
Strop i krov současně tvoří dřevěné sponkované příhradové sedlové vazníky, které jsou ukládány podle patentu č. 278 451 pouze na obvodové stěny tak, že vzniká valbová střecha zvláštního tvaru, která umožňuje jednoduché a levné vytvoření volného půdorysu RD EKORD bez potřeby vnitřních nosných stěn a velké přesahy nad okny obytných místností a vstupem. Strop RD EKORD lze u těchto konstrukcí velmi efektivně zateplit např. 600 mm tl. vrstvou vláknité tepelné izolace. Kvůli více než dvojnásobné tepelné kapacitě proti izolacím z minerálních a skelných vláken (což má zejména u střechy velký význam v létě), jsou vhodnější tepelné izolace z organických vláken, kvůli spolehlivosti vyplnění složitých tvarů mezi vazníky jsou vhodnější foukané tepelné izolace, takže průsečíkem obou požadavků jsou celulózové tepelné izolace od ověřěných(!) dodavatelů (např. Isocell), které, na rozdíl od jiných organických vláknitých tepelných izolací, mají i vynikající protipožární vlastnosti. Konkurenční dodavatelé často poukazují na "sedání" celulózové vaty, ale to je řešeno spolehlivě příslušným koeficientem, o který je nutno tloušťku izolace navýšit nejen ve faktuře, ale i ve střeše.
Podlahy ze standardních konstrukcí jsou izolovány polystyrénem tl. min. 200 mm, podle potřeby lze tuto tl. snížit (temperovaný nebo vytápěný suterén), příp. zvýšit, nebo použít dražší a lepší izolanty (šedý polystyén, Dekpir Floor 022, atd). Pevnostní charakteristiky těchto izolantů je nutno přizpůsobit kvůli stlačitelnosti jejich tloušťce. Stále výhodnější se jeví i použití tzv. "suchých" podlah, u nichž je anhydritový nebo betonový potěr nahrazen sádrovláknitými deskami, takže zbývá více místa pro izolace podlahy a odstraní se největší zdroj zabudované vlhkosti u běžných konstrukcí EKORD, což je velkou výhodou zejména při stavbě v zimním období.
Otvorové výplně mají zpravidla rámy s europrofilů tl. 92 mm a trojskly s koeficientem prostupu tepla celého otvoru U = 0,70 W/m2K. V kvalitnějším provedení jsou dřevěné rámy otvorů zatepleny polyuretanem a obloženy z vnější strany eloxovaným hliníkem.
Konstrukce EKORD se po roce 2007 posunuly z nízkoenergetických parametrů až na konstrukce splňující hodnoty doporučené pro pasivní konstrukce, takže tepelné ztráty těchto domů jsou 2 až 3 x nižší, než je hranice mezi běžnými a nízkoenergetickými domy! Používané tepelné odpory zdiva jsou cca dvakrát lepší, než u cihlových jednovrstvých systémů. Ke splnění všech kritérií pasivních domů je však třeba kromě pasivních parametrů konstrukcí zajistit i maximální vzduchotěsnost objektu, použití větrání s rekuperací a dalších netradičních zdrojů energie, omezit plochu otvorů a členitost objektu. Poslední dva požadavky jsou však do značné míry v rozporu s filozofií atriového bydlení a jelikož kvalita bydlení bude mít u domů EKORD vždy jednoznačnou přednost před minimalizaci tepelných ztrát za každou cenu, osciluje měrná potřeba tepla na vytápění u domů EKORD kolem hranice stanovené TNI 73 0329 pro pasivní rodinné domy v ČR, tedy 20 kWh/m2 za rok. Pokud bude možnost získat i v budoucnu dotaci z programu "Zelená úsporám" při nepřekročení této hranice a při splnění dalších podmínek, pak musí odborníci s příslušným oprávněním a programovým vybavením každý dům "doladit", aby byla tato hranice objektivně zajištěna. Poslední zkušenosti ukazují, že při mírném navýšení parametrů konstrukcí obvodového pláště lze docílit i hodnoty měrné potřeby tepla na vytápění 15 kWh/m2 za rok, takže s pomocí fotovoltaiky lze splnit i parametry pro dotaci ve výši 450 tis. Kč.
Zájemům o dotaci z programu Nová zelená úsporám pro pasivní rodinné domy je většinou známo, že na energetický posudek, další podklady a na související náklady lze získat další dotaci ve výši 35 tis. Kč, která tyto náklady z velké části pokryje.
Členité přízemní řešení domů EKORD zhoršuje měrnou potřebu tepla na vytápění 1 m2 za rok proti kompaktnímu patrovému domu zhruba o 5 až 8 kWh. Při podlahové ploše např. 150 m2 a ceně kWh z tepelného čerpadla je zřejmé, že účet za vytápění se zvedne přízemním atriovým řešením s větším prosklením za rok cca pouze o 1 tis. až 2 tis. Kč, což je ve srovnání např. s náklady na pohonné hmoty našeho auta neporovnatelně rozumnější a zanedbatelnější investice...